Tak máme po dalším táboře a je na mě, vedoucím, abych o něm podal zprávu širší veřejnosti.
Tento letošní se konal ve Štěnkově u Třebechovic. Je to překrásné místo v pískovém lomu, který skýtá nekonečné množství možností na vyblbnutí se. A že toho děcka i vedoucí hojně využívali. Letos nás tam bylo velice mnoho. Klučičí osazenstvo tábora tvořili, kromě vedoucích, také Kamzíci a vlčata. Ovšem holky nás tentokrát přerostly, neboť jim přijela posila z Jaroměře. Takže na dvě skupiny kluků, tam byly Sasanky, Sedmikrásky, Pampelišky a Marmelády (interní označení skupiny z Jaroměře). Tábor probíhal bez větších zvratů a potíží. Letos nebyl žádný utopený ani požár. Letos to byl obyčejný tábor. Jen se možná měli lidi víc rádi, neboť se tam začaly tvořit "nenápadné" dvojice kluků a holek. Ale to prostě k životu patří.
Nejtěžší byla stavba a bourání tábora. skutečně nebylo snadné postavit tábor pro šedesát lidí a ještě kuchyni, latríny a podobné věci. Zajímavou postavou na táboře se stal náčelník Hiawatha. Tento starý mazák přesedlal totiž od skautů k indiánům a tak zpestřoval táborový život indiánskými znalostmi. Za to mu patří velký dík. Další důležitou osobou byl samozřejmě kuchař. I jemu patří velké uznání. Byl to Koala. Vařil za spolupráce s Akelou. Ale bylo nás na ně opravdu moc a proto můžeme být vděční, že přijel na pomoc také Žabák od vodních skautů. Nepřijel sám a tak byl tábor opět o něco živější. Velkým přínosem pro naše děcka byla také návštěva několika odborníků na střelbu z luku.
Další program byl také velice zajímavý, ale do něho tolik nevidím. Proto vám musí stačit hrubý popis letoška, a vyjmenování několika důležitých osob. Pokud jste to někdo dočetl až sem, tak vám děkuju za čas, který jste tomu věnovali a snad se někdy někde potkáme, třeba na příštím táboře. NAZDAR
zapsal - Cvrček