V pátek se na nádraží v 17:00 hodin sešli tito odvážlivci: Šimon, Lubor, Bystroušek, Kecal, Riki, Koala, Wik a Bylinka. Nejprve cestovali vlakem, poté mikrobusem a nakonec pěšky. Po této strastiplné cestě dorazili značně vyčerpaní k pravému zálesáckému srubu. Nejprve vyvětrat, vymést pavouky, šváby, myši a jiná milá domácí zvířátka. Ubytovat, nařezat dřevo do krbu, posilnit se, zahrát několik her a už se začíná stmívat. Ještě před setměním přijíždí na svém stepním favoritu Gingo s Dorkou. Až za tmy nastává slavnostní chvíle - Lubor skládá vlčácký slib. Ostatní ho jdou morálně povzbudit. Po příchodu umýt zoubky, nohy atd. a odchod do hajan. Jen ti největší borci Gingo, Riki a Bylinka se vydávají na půlnoční misi.

Po snídani nás opouští Koala s Gingem i Dorkou. Místo nich nás přichází posílit Hiawatha. Konečně se vypravili a mohou vyrazit do skal. Nejdříve nabrat vodu ve studánce a jde se bloudit. Panečku tady to nikdo nezná, ale Bylinka nás vede spolehlivě dál a dál. Cestu si samozřejmě občas pestří nějakou hrou nebo soutěží. Chvíli se cachtali u potoka, který k tomu přímo vybízel. Po návratu ke srubu je čekal Jindra a příprava večeře. Ta se povedla, až na ta kolínka co vařil a maličko přismahl Kecal, každý kdo vařil v kotlíku na ohni pochopí. Pochvala před nastoupenou jednotkou šéfkuchaři Hiawathovi. Umýt nádobí, umýt sebe, zahrát kovbojskou a je čas jít na kutě, někteří pod širák.
Časně ráno asi v devět hodin vyhání Bylinka všecky ochrapy z pelíšků. Ranní otužování, rozcvička, balení, snídaně, uklizení, chumraj a zmatek no prostě paráda. Vše se zvládlo a vyrazilo s plnou polní na dalekou cestu. Ta byla samozřejmě protkána odpočinky a hrami. Na jednom tajném místě nás Jindra protáhl jeskynním bludištěm - Macarát. Po obědě se loučí Hiawatha a Wik. Ostatní si zahrají ještě pár her, navštíví těžce nemocnou sestru Hanďu a odjíždí autobusem domů. Návrat byl maličko dřív než původní plán, ale nevadí, všichni jsme utahaní jak morčata a snad i obohaceni novými zážitky.