Foto

Tábor Libná 2005

Tento tábor se konal 1.7. - 16.7.2005 v Libné za Zdoňovem.
Sešly jsme se na nádraží fakt natěšený,že jedem konečně na tábor, ale s určitými obavami, jelikož tam budou noví lidi jely jsme s 1. chlapeckým. Když jsme dorazily na místo, byly jsme příjemně překvapeny. Odložily jsme věci a začaly pomáhat s dostavováním tábora. Na večer jsme se shromáždili v jídelně a začala seznamka.
Kluci ve věku 7 - 11 let byli nejlepší např. – Já jsem Honza přezdívkou Dráče, nějaké otázky?-. Postupně se tam představilo všech 32 lidí.

Uplynuly asi dva dny. Táborové hry byly už dávno zahájeny a my se skvěle bavily. Hrály jsme zdejší celotáborovou hru jménem Tožák.
Jednalo se o vědomosti a dovednosti různých druhů.
Mimochodem to vyhrála jedna z Pampelišek z 4. oddílu.
Jednoho večera, když už se začalo stmívat, jsme se všichni vybraní sešli v tee-pee (týpí), Vašek řekl - udeřil den D a hodina H, sbalte se... a stavte se u mě pro celty. Šli jsme na plnou polní. Byli jsme tam 3 dny bylo to úplně výborný, ušli jsme přibližně 52 km a byli jsme i na Ruprechtickém špičáku – nejvyšší vrchol náchodského okresu.
Byli jsme z toho fakt nadšený i když někteří vůbec nemohli.
Vrátili jsme se do tábora naštěstí v pořádku, ale docela zdrchaný.
Užívali jsme si táborové pohody a tábor nějak podezřele rychle utíkal. A už jsme najednou byli v polovině tábora. Moc se nám tam líbilo, program byl super a hlavně originální. Tak považte kdo na táboře bere psychologii nebo stolování. Do Tožáku jsme měli udělat táborový zlepšovák. Objevily se tam různé prima věcičky: houpačka, různé typy stojánků a spousta jiných věcí. A už bylo pondělí a znovu večerní nečekaná přepadovka, znovu se historie opakovala... zbalte si jen to nejnutnější a vyrazte a dojděte na náměstí, tam na vás čeká další dopis. Došli jsme a tam na nás čekalo auto. Zavázali jsme si oči a tak jsme nasedli. Tato hra se jmenuje SAJGON !!!!
Odvezli nás někam za Trutnov, ale to jsme samozřejmě nevěděli.
Kolik bylo? Asi půlnoc a my jsme po různých skupinách, které byly vysazeny na různých místech, měli za úkol dojít zpátky do tábora co nejblíže k obědu, který je ve 12:00. To byla ale sranda.
Jo, dorazili jsme všichni v pořádku. Vyprávěli jsme si všechny dojmy a zážitky. Někdo to měl horší a drsnější, ale užili jsme si to všichni stejně a na plno. Celý tábor byl opravdu vyvedený, počasí krásné, ale jediný protivník byl čas. Ten pořád hrozně utíkal. Blížil se konec. Všechny ohně co jsme zatím měli byly super, tak jsme se těšili na závěrečný, který se mimochodem protáhl až do 4 do rána. Pořád se jen zpívalo a hrálo a klábosilo a vzpomínalo. Jelikož začalo pršet, déšť nás zahnal do kuchyně. Ráno se nám nechtělo vůbec stávat - důvod? - byl den kdy jsme měli odjed domů. Tento tábor byl opravdu super a neobešel se bez různých hlášek:
Dědku rozjeď to ať mi vlajou vlasy. (Klokan ve vlaku)
Nechte mě tady, tady mám volný gumáky. (Rozespalý Klokan u ohně)
Počkejte necháme je přejít. (To šli dva slimejši přes polní brázdu)
Určitě to teď není k smíchu protože to není přesně ta situace, ale bylo to doopravdy dooooooooost dobrý. Byl to tábor plný nových věcí a nových zvyků, každopádně děkujem za výborný tábor, program a vůbec za perfektní ukončení uspěšného roku.
Tak uvidíme, jestli si to příští rok zopáknem.