V pátek 30. 12. 2005 se sešli na nádraží: Šimon s rodiči, Ondra a Elka s mámou a tátou, Terka, Jíťa, Soňa, Bubla, Bivoj, Bručoun, Mik, Wik, Hiawatha a Bylinka. Na Mejtě se přidal Riki a společně pokračovali do Machova. Kousek za Řeřišným zvoní Hiawathovi mobil a z něho se ozívá: „Tady Kecal, my jsme zaspali, kde jste?“. A tak měli i kulturní vložku. Cesta pomalu ubíhala a čím víc jsme se blížili k cíli, tím víc přibývalo sněhu. Cesta bludištěm byla skutečně jen pro otrlé námořníky, vlastně skauty. Klobouk dolů před těmi kdo šli jako první. Na Junácké chyběly pamětní lístečky, což bylo snad jediné mínus celé akce. Pokoukat, zapsat se do notýsku, ještě společné foto a už se spěchá k Pánovu kříži do altánu kde je plánovaná občerstvovací zastávka. A koho to cestou nepotkali? Nejprve je vidět kamzičí vlajka a pak i Kecal a Medvěd. Po delší přestávce všichni pokračují směr Koruna. Na rozcestí pod Korunou se po zralé úvaze vracejí na cestu a pokračují na Slavné. Po silnici přes Suchý důl do Police a někteří zvrhlíci rovnou do cukrárny. Autobusem do Náchoda a rozchod k televizním přijímačům.