ZIMNÍ HRÁTKY
24.2.2007

Akce začala v 9.00 hodin u kluboven. Po setkání s lyžařem Bystynou a sáňkařem na lopatě Vážkou jsme se dozvěděli, že je ukrutná zima, to hnědý v okolí je "sníh" a jediný kdo ví, jak se zbavit zimy, jsou (kdo jiný než) lední medvědi. Po rychlém brífinku o funkci tří kolíčků jako rampouchů jsme se vydali po stopách medvědových, tedy vlastně ledně medvědových, jinak bychom došli k Halaškom a to jsme nechtěli. Došli jsme přes Bražec až k čističce a lední medvěd obratně cestou před námi zanechával stopy kde se dalo (stěrače aut, stromy, atd...). Po překonání pasti na medvědy jsme pokračovali dál směrem k Ostrovům. Cestou jsme se brodili "sněhem", a to doslova. (Pro ty kdo neví, co je "sníh", ať čtou znova a pořádně.) Na Ostrovech jsme našli spešl stopu a vydali se nahoru k Tátovi Dvořáčkovi. Ještě před tím jsme se všichni navázali na lano, aby byly základy bezpečnosti při stoupání na ledovec. Narazili jsme však náhle, a to na spadlý strom, kývající se 3 metry nad cestou. Jako zkušení horolezci jsme se jali ho obejít vrchem. Zatímco jsme přelézali, pod stromem přeběhli dva naivní běžci s naivní představou, že to zvládnou a nespadne to. Asi začnu být naivní. Přelézání bylo o to zábavnější, že jsme byli všichni navázáni na jednom laně, které ovšem mnohé manévry nevydrželo a dalo by se říct, praskalo ve švech. Po překonání překážky jsme měli všichni svůj osobní kousek lana, přivázaný okolo sebe, což zcela odporovalo původnímu úmyslu použít ho jako bezpečnostní pomůcku. Došli jsme k Tátovi Dvořáčkovi a pokračovali na Lipí, odkud jsme šli přes louku a les a potok dolů k cestičce. Cestou jsme viděli v dáli lední medvědy, cíl naší výpravy, a proto jsme si zahráli dlouhou hru, aby nám utekli. Ach jo. Stopy pokračovaly zpět do klubovny, kde čekali medvědi a pár záškodníků. Nuže, jdeme do finiše. Po získání odměny v podobě razítka a vypití čaje jsme se rozešli domů.

Lišák