JANOVIČKY & UHŘÍNOV
22.-24.2.2008

Tradiční oddílová výprava se letos nekonala na chatě pod Bobřím vrchem, nýbrž na úplně jiném místě. Sraz byl v pátek 22. února v 16.30 na Drtinově náměstí. Nejdříve jsme šli poblahopřát oddílové pokladní Evě Černé, která tou dobou slavila narozeniny. Poté jsme se odebrali zpět na zmíněné náměstí a odjeli objednaným autobusem směr Orlické Hory. Když jsem dojeli na místo určení – do Uhřínova pod Deštnou, byla už tma. Naše chata se ale nacházela nedaleko autobusové zastávky, takže po chvíli jsme již večeřeli "výtečný" buřtguláš, zlými jazyky nazývaný jako "rezatice".
Druhý den ráno jsme šli po snídani chystat stopovačku pro vlčata. Původně to byla trasa "Za posledním sněhem", pak jsme ji ale protáhli kolem kostela přes rozbahněné pole k posedu, odkud vedla skoro nejkratší cestou zpět k chatě. Po asi půlhodince pauzy jsme v čele s Wikem vyrazili směr Velká Deštná. Cestou jsme přibrali Ferďase a v Luisině údolí si dali oběd. Po ještě vcelku jedlém sýru přišel okamžik pravdy. Na obalu stálo Polský salám, ale pokud jste už někdy měli P. salám od řezníka, tak by se vám určitě zvedal žaludek hned "na první pohled"… Nebudu vám to radši popisovat – Polský salám jsme překřtili na Polský Tukový Nářez, zajedli ho chlebem a vyrazili vzhůru. Určitě stálo za to, že jsme vyšplhali až na vrchol. Poskytly se nám nádherné výhledy všemi směry. Jedním směrem jsme viděli sídliště na Brance, na opačné straně Praděd buď s Keprníkem nebo s Kralickým Sněžníkem.

     

Cestou zpátky předvedli Brůča s Lišákem své fotografické choutky při focení západu slunce. Vrátili jsme se až skoro za tmy, přímo na večeři. Večer přišla velmi zajímavá část programu, a to vyšetřování vraždy vysloužilého generála Rumštoka, nebo jak se jmenoval. Nakonec vše skončilo vydáním ducha hraběnky Schwarzové a spláchnutím tohoto do záchoda.
V neděli přišel čas úklidu. Není to třeba popisovat, prostě se uklízelo. Nakonec jsme ještě šli omrknout skanzen, kde jsme měli opět příležitost ukojit hlad již zmíněným PTN :-) Ano, správně řečeno měli příležitost, neboť zmizeli asi pouze 3 kousky. Zbytek skončil pověšený na místní úřední desce v igelitce. Když jsme odjížděli domů, tak než Soňa stihla nastoupit, inkrimované igelitky si všimla a co s ní bylo dál, to už nikdo neví.

Bystroušek