|
IVANČENA ANEB RIKIHO POMSTA
25.-27.4.2008
V pátek 25. dubna jsme nasedli do vlaku směr do pryč. Většina z nás však netušila, co se vlastně všechno ještě stane. Bylo nás pět. Bystroušek, Jojo, Bivoj, Wik a já, Lišák. Spolu s námi cestovali i chlapci ze 3. oddílu. Cestovalo se opravdu dlouho a my jsme si opět uvědomili, jak neocenitelné je mít s sebou Bystrouška. Nechyběla ani moje kytara a Orafova kláda (rozuměj dadžeridu). Asi tedy tušíte, co jsme dělali po cestě. O pár hodin déle jsme konečně dorazili do Frýdlantu nad Ostravicí. Ubytovali jsme se v místní tělocvičně k tomu určené a šli dělat všechno možné, od chrnění až po nechrnění.
Ráno jsme vycházeli téměř poslední. Svezli jsme se busem na chatu Petr Bezruč a teprve několik desítek metrů pod ní jsme skutečně pocítili tíhu Rikiho kamene. Nic lehkého to teda nebylo! Po pár hodinkách jsme se konečně dostali nahoru, cestou jsme stihli i zapózovat fotografům. Nechali jsme ocenit náš kámen jak po stránce vzhledové, tak i váhové (rovných 20 kilo). Přečkali jsme tedy ceremoniály, potkali Emerku, 3. oddíl, přátelé ze Subtery a Špáťu s bandou a vydali se na Lysou horu. Nahoře skutečně foukalo. Po nutné přestávce, kterou si žádaly naše tělesné potřeby, jsme se vydali dále po stezce do Ostravice a Frýdlantu. Viděli jsme mnoho zajímavého, nakonec jsme ale trochu zabloudili... ve Frýdlantu na letišti, ale došli jsme. Večer se ještě konala čajovna se Šmoulinkou, při které se některým až nechutně prohly peněženky. Po večeři a večerní kytáře jsme ulehli.
Po probuzení jsme sbalili věci a jeli do Ostravy. Skočili jsme si na super gulášek do pivnice, pak jsme pokračovali na hlavní nádraží a odtamtud vlakem domů. Přijeli jsme až v 8 večer, za gulášek to snad ale stálo :-)
|