HOLKY, BACHA! TA "SOCKA" JDE! Tato věta vzlétla z hloučku několika děvčat a adresována byla blížící se spolužačce. Už zběžný pohled objasňoval, co termín "SOCKA" obnáší a čím vyčleňuje tuto dívenku z kolektivu. Zřejmě sociální zázemí její rodiny nedovoluje, aby byla svým zevnějškem dostatečně in. Její oblečení nemělo visačku některé z vyhlášených firem, v uších neměla sluchátka od přehrávače a u pasu se "proklatě nízko" nepohupoval nejnovější model mobilu.
Ale to přece není nic nového pod sluncem! Rozdělení na ty, co na to mají a ty co ne, je staré jako civilizace sama. Lze to vzít i za jiný konec! Ať nerozhoduje zevnějšek, odvislý od peněženky rodičů, ale co kdo umí. Tak se na školách viktoriánské Anglie rozšířily školní stejnokroje. Stejná idea se začala razit i ve vznikajících dětských hnutích. Od těch dob si všichni, co nejsou z cukru, razí cestu světem v jednoduché košili se šátkem, doplněné drobnými symboly jejich dovedností.
A jaký je tvůj vztah ke kroji? Jsi hrdý na příslušnost ke skautskému hnutí? Nebo se v něm necítíš dostatečně in. A raději ho založíš na dno svého šatníku? To je jen na TOBĚ !